Výživa psů

Naše psy krmíme odmalička kvalitními granulemi a také přirozenou stravou BARF.

1. BARF 

BARF je zkratka slov ,,Bones And Raw Food´´ = kosti a syrová potrava. Je to metoda výživy masožravých domácích zvířat přirozeným způsobem - tedy syrové maso, kosti, zelenina a ovoce.

Výhody krmení čerstvou potravou:

Pokud porovnáme výhody krmení čerstvou potravou a výhody krmení průmyslově vyráběným krmivem (granulemi), čerstvá potrava zvítězí na celé čáře. Výhodou krmení granulemi (konzervami) je bezesporu jejich rychlá příprava a snadnější skladování. Tím ale výčet výhod končí. Naopak výhod krmení čerstvou potravou je mnohem více.

1. Vždy víme, co dáváme do misky - Maso, zelenina, ovoce, přílohy, vše je ,,čisté" od všech ,,tajných" příměsí. Čerstvé maso neobsahuje žádné konzervanty, barviva apod. Toto oceníme dvakrát tolik u různých diet, zvláště u potravních alergií.

2. Potrava je vždy čerstvá - Čerstvá potrava neobsahuje žádné skryté plísně apod. Kvalita záleží vždy jen na nás.

3. Zdravotní výhody - Protože je čerstvá potrava pro psa přirozená a dokáže ji mnohem lépe využít než potravu umělou, velmi dobře na ní prospívá. To mimo jiné znamená:

  • méně růstových problémů ve štěněcím věku
  • pevné svaly, šlachy a vazy
  • silný imunitní systém
  • zdravá a lesklá srst

4. Fungující zažívání - Žaludek psa krmeného čerstvou potravou není ,,líný" a umí trávit rozličné druhy potravy. Proto takového psa nerozhodí ani nějaká ,,dobrota" nalezená venku nebo od přejícího souseda apod. Trénovaný žaludek stráví prakticky cokoli, a tak se minimalizují zažívací potíže v podobě zvracení a průjmů.

5. Omezená tvorba zubního kamene - Tím,  že je pes nucen žvýkat velké kusy masa, požírá šlachy, chrupavky a kosti, přirozeně tak pečuje i o svoje zuby. Většina psích seniorů krmených čerstvou potravou nemá potíže s nadměrnou tvorbou zubního kamene. 

6. Využití potravy - O tom, jak pes předloženou potravu využívá, se nejlépe přesvědčíme na odpadu, který potom vyprodukuje. Při krmení čerstvou potravou je odpad minimální.

Mýty o krmení čerstvou potravou:

Bohužel i v dnešní vyspělé době se stále setkáváme s mnoha mýty a předsudky, co se krmení psů týče. Majitelé se často obávají krmit syrovým masem z důvodu nepodložených a nesmyslných mýtů, které se tradují už z dob našich (pra)babiček. Pojďme se tedy na ty nejčastější podívat a vysvětlit si je.

1. Pes, který ochutná krev, bude nebezpečný - Toto je snad nejstarší a nejvíce používaný argument odmítačů syrové stravy. Pravděpodobně i naše vesnická babička by nám řekla, že jak jednou pes ochutná krev, začne zabíjet domácí zvířata, a nakonec nejspíš sežere nás i s celou rodinou. Takovéto chování nebylo u psa v souvislosti s krmením syrového masa nikdy zaznamenáno. Původ můžeme hledat v dobách, kdy bylo běžné chovat psy uvázané u boudy bez jakéhokoli vyžití a pes, který byl takto (kvalitně) krmen, měl více energie a tu si pak vybíjel štěkáním, skákáním či lovením domácího zvířectva - mohlo se zdát, že je agresivní.

2. Syrové maso je nebezpečné (nemoci, paraziti) - Celý trávicí systém psa je uzpůsoben k trávení syrové potravy díky trávicím enzymům a pH v žaludku (0,5-1). Toto vše zajistí zničení případných parazitů a zárodků, které by se v mase mohly nacházet. Kromě toho, pokud krmíme maso z kontrolovaných zdrojů, správně ho skladujeme a rozmrazujeme, je riziko, že bude nějaké parazity či škodlivé bakterie obsahovat, minimální. 

3. Kosti jsou nebezpečné - Ano na tom i něco pravdy je. Kosti jsou pro psy nebezpečné v případě, že jde o kosti tepelně upravené (vařené nebo pečené). Tepelnou úpravou kosti ztvrdnou a lámou se na ostré kousky, které by opravdu mohly poškodit zažívací trakt psa. Zejména vařené nebo pečené kosti drůbeží a králičí jsou velmi nebezpečné. Lom u syrových kostí není tak ostrý a tvrdý, a tak si s nimi zažívací trakt psa bezpečně poradí. Sliny psa kosti obalí, a tak nehrozí jejich zapíchnutí do krku, žaludeční štávy kosti natráví tak, že do střeva už jdou jen měkké zbytky. Kromě toho má pes speciální reflex, tzv. jehlový reflex. Ten způsobí, že při dotyku ostrého konce kosti (nebo jiného předmětu) stěna žaludku nebo střeva uhne a otočí kost tupým koncem vpřed tak, aby nemohlo dojít k poranění. 

4. Syrovou stravou nelze psa dostatečně zaopatřit, protože krmná dávka musí být vyvážená - Syrovou stravou psa zaopatříme mnohem lépe, než stravou umělou! Krmná dávka musí obsahovat určité složky v určitém poměru podle potřeb konkrétních jedinců v určitém časovém horizontu. A takové krmení sestavíme mnohem snáze z mnoha druhů masa, zeleniny a příloh, které máme k dispozici, než z univerzálních průmyslově vyráběných krmiv.

Krmení štěňat ve věku 2-6 měsíců

Protože štěňata v tomto období velmi rychle rostou, obzvláště velká plemena, mají velké nároky na množství potravy. Krmnou dávku tedy musíme těmto nárokům přizpůsobit.

Denní krmná dávka pro štěně činí zhruba: 4-6 % ideální hmotnosti

Každé štěňátko je jiné, a tak nás nesmí překvapit, že některé se do ,,tabulek" prostě nevejde. Některá mají potřeby větší, jiná menší. Takže pro někoho budou 4% moc, pro jiného bude 8, ale klidně i 10% málo. Kolik je pro naše štěně tak akorát, musíme vysledovat sami. Štěně nesmí být ani příliš hubené, ale ani tlusté. Vždy je lepší, když je spíše hubenější (ale ne vyhublé!) než tlusté, protože nadměrná hmotnost zbytečně zatěžuje ještě nevyvinuté klouby.

Protože štěňata velmi rychle rostou, musíme krmnou dávku každý týden až dva přepočítávat. U velkých plemen měníme dávku při nárůstu o 3-5 kg.

Krmnou dávku rozdělíme na několik dílčích. Jejich počet závisí na stáří psa.

Počet krmení:

  • 2 měsíce - 5x denně
  • 3 měsíce - 4x denně
  • 4 měsíce - 3x denně
  • 5 měsíců - 2-3x denně
  • 6 měsíců - 2x denně

Složení krmné dávky:

Krmná dávka se skládá z několika částí: masa, kostí a příloh - stejně jako u psa dospělého. Poměry krmné dávky pro štěně: 50 % masa + 30% kostí + 20% příloh.

Maso: Není vhodné krmit štěně pouze svalovinou v domnění, že je to kvalitní a ,,čisté" maso. Naopak bychom tak pejskovi spíše ublížili. Svalovina obsahuje hodně fosforu a tím bychom štěňátku rozhodně neprospěli. Právě ,,méně kvalitní" masa, vnitřnosti a různé směsi s obsahem chrupavek a kostí jsou to pravé. Takže se nebojíme zkrmovat různé odřezky, šlachy, chrupavky a jiný ,,odpad". Střídáme maso i vnitřnosti tak, aby byla krmná dávka co nejpestřejší. Velmi vhodné jsou směsi svaloviny a vnitřností (masa s droby). Výborné jsou také neprané zelené dršťky nebo hovězí vemeno a samozřejmě ryby. Ryby podáváme syrové i s kostmi. Maso podáváme nakrájené na kousky nebo mleté, dle velikosti plemene. Velikost podávaných kusů masa postupně zvětšujeme. Nejpozději v půl roce už by měl pejsek dostávat tak velké kusy masa, jaké je schopen spolknout.

Kosti: Zpočátku dáváme jen měkké kuřecí kosti - křídla, skelety nebo krky. Později můžeme přidat kachní krky, králičí nebo vepřové kosti. Kosti dáváme podle velikosti a ,,zručnosti" štěňátka mleté, nasekané nebo vcelku. Kuřecí nebo kachní krky ale raději vždy pomeleme nebo rozdrtíme paličkou na maso, protože štěňata je většinou spolknou vcelku a celé obratle se jim špatně tráví. Často se pak stává, že nestrávené obratle štěně vyzvrací, v horším případě mohou způsobit nepříjemnou (a nebezpečnou) zácpu. Z hlediska obsahu vápníku jsou nejlepší kuřecí skelety - až 7000 mg ve 100 g, kuřecí křídla nebo krky 1500 mg ve 100 g. Na okus dáváme velké kosti a klouby. Musí být tak velké, aby je štěně nemohlo spolknout.

 

 

 

 

(zdroj: kniha ,,Krmení psa přirozenou stravou", autor: Kateřina Novosádová)